|
|
Annahof
Matoušek, Jaroslav ; Hradecká, Irena (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Anenský dvůr býval zemědělský statek uprostřed polí pouze několik desítek metrů od hranic s Rakouskem. Fungoval ještě v době padesátých let před vznikem železné opony. Zemědělská činnost pomalu utichla, lidé zmizeli. Příroda začala nenápadně, ale bez přestání, po malých částech přibírat na svou stranu dílek po dílku. Budovy a jejich blízké okolí se začaly měnit. Příroda za padesát let změnila místo k nepoznání. Jasně definované hranice jsou smazány, náletová zeleň se rozšířila do okolí a vytvořila specifický jednolitý celek vymezující se okolnímu chaosu. Takovýto stav je východiskem pro uspořádání hřbitova. Současné rozšířené obvodové hranice jsou posilněny výsadbou dubů, naopak vnitřní prostor je upraven. Většina náletových akátů a dalších keřů je odstraněna. Původní charakter místa, nivní louka, je posílen výsadbou nových listnatých stromů, jakými jsou například břízy nebo třešně. Nový hřbitov tvoří dva základní prostory - vnitřní upravovaná louka za jasně definovanou čtvercovou zdí, kde dochází k ukládání popela a naopak ve vnějším neformálním pásu vyrostlé louky se nacházejí jednotlivé pavilony hřbitova.
|
|
|
Fenomén města a místa
Trojanová, Kristýna ; Sládeček, Svatopluk (oponent) ; Kristek,, Jan (vedoucí práce)
Co je to vzpomínka? Co je to minulost? Vzpomínka se neodehrává v režimu terénu, řezu nebo půdorysu - vše se odehrává v rovině pohledu. Odmítám “nekonečnou” plochu výkresu a tyranii měřítka a začínám navrhovat od detailů, od útržků vzpomínek na obývání míst. V duchu procházím místnosti a domy, které jsou součástí tekutého prostoru mé paměti. Čas vytváří vztahy mezi věcmi, nábytkem, budovami. Vrstvy se překrývají, vznikají zvláštní momenty prolnutí. Zapomenuté objekty, zazděná okna, předměty, které leží na místech ze zvyku a mnoho let bez “funkce”. Vzpomínky jsou jako nezaostřený pohled fotoaparátu. Nejedná se přitom o pocit romantické nostalgie ale o existenciální potřebu kontinuity. Příběh rané moderny o odmítnutí minulosti a klamu ornamentu, který byl nahrazen “pravdivostí materiálu”, později vystřídal příběh abstrakce, optimalizace a efektivity. Ten kromě masové produkce, normových velikostí prostorů a prefabrikace umožnil také paradoxní návrat materiálu jako povrchové dekorace v podobě umělých potisků nejrůznějších druhů dřevin, chromového nástřiku na umělohmotné součásti interieru nebo umělého kamene od mramoru až po terraco. Projekt se pohybuje meziprostorech paradoxů moderny: nemaskuje současnost ale ani nepopírá minulost.
|
|
| |
|
|
Architektura virtuálna
Halinár, Matej ; ArtD, Vít Halada, (oponent) ; Kristek,, Jan (vedoucí práce)
Klauzúra 2.0 Útek z väzenia architektúry Je špecifické zariadenie pre futoroptimistických ľudí, ktorí vychádzajú z filozofie posthumanizmu a transhumanizmu, akejsi verzie ich vlastnej viery v nekonečný život na sieti. Je to viera v možnosti technologickej transformácie ľudstva, ktorá umožní prekonať naše fyzické aj biologické limity. Klauzúra 2.0 je architektúrou pre pionierov – predvoj tejto transformácie – umožňujúci čo možno najdlhší a najúplnejší pobyt vo virtuálnej realite. Touto avantgardou sú mnísi 2.0. Eskapistické osobnosti samotárov digitálneho veku tu hľadajú útočisko a ich vlastnú verziu sveta v kyberpriestore. Vytvárajú si tu víziu raja, a kolonizujú (kyber)priestor bez politických dôsledkov konečnosti fyzického sveta a vyčerpateľnosti prírodných zdrojov. Žijú na hranici bytia, a túžia odhmotniť sa a splynúť so svetom, ktorému rozumejú viac. Bojujú so svojím vlastným mozgom a telom, ktoré sa odtrhnúť od sveta nedajú. Nekonečnosť virtuálneho priestoru má hranice, ktorými sú telo a zmysly. Dlhodobý pobyt v kyberpriestore sa prejavuje stratou zmyslu pre čas a priestor. Tento monastický život v klazúre 2.0 ich dokáže udržovať v kondícii, dodržovaním rituálu, fyzického výkonu chôdze, ktorý musia podstúpiť aby každý deň mohli existovať vo svojej verzii digitálneho kláštora. Týchto verzií je nekonečné množstvo a je možné medzi nimi rituálne prechádzať. Geometria klauzúry ich zároveň izoluje od seba navzájom. Klauzúra je kláštorný koncept, ktorý umožňuje ľudom hermeticky žiť, mimobežne s fyzickým svetom. Bránou do virtuálneho priestoru je „nulová architektúra“ - miestnosť, cela, kocka na pôdoryse 4x4 metre zbavená akejkoľvek vizuálnej architektonickej stránky. Poskytuje iba rovnú podlahu, ako bod odrazu pre nekonečný virtuálny svet a štyri steny a strop s odpovedajúcou hrúbkou pre dostatočné oddelenie od sveta vonkajšieho. Za touto „nulovou architektúrou“ sa otvára svet nekonečné slobody. Zdá sa, že nie skrz „architektonickú inováciu a politickú subverziu“ bude uskutočnený sen moderného architekta o architektúre ako stroji pre oslobodenie človeka, ale skrze opustenie fyzickej architektúry ako takej. Za proscéniom „nulovej architektúry“ sa otvára priestor, kde nová architektúra už nebude o „luxuse a dobrom bydle, nebude to architektúra separácie a uväznenia ale bude to konečne architektúra slobody.
|
|
|
Pohled na reflexi ve vzdělávání v oborech sociální práce a ošetřovatelství
Čajko Eibicht, Monika ; Lorenz, Walter (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent) ; Vacková, Jitka (oponent)
V období dynamických společenských změn a nejistot se reflektivní praxe stává pro sociální práci a ošetřovatelství klíčovou. Tato disertační práce zkoumá epistemologické základy a multidimenzionální povahu reflexe v rámci profesního vzdělávání z různých teoretických perspektiv testovaných prostřednictvím originálních empirických zjištění, jejichž cílem je předejít redukci reflexe na pouhou techniku, a naopak podpořit dialog, interdisciplinární spolupráci a participativní přístupy. Vychází z fenomenologického a kritického konstruktivistického přístupu s cílem prohloubit porozumění individuálním i kolektivním zkušenostem vzdělavatelů a jejich reflektivním praktikám. Struktura práce odpovídá třem empirickým fázím. První fáze zkoumá charakteristiky reflexe a její rozvojový potenciál prostřednictvím dotazníků SRIS a PHLMS. Druhá fáze, zahrnující reflexivní tematickou analýzu rozhovorů, se věnuje názorům vzdělavatelů na reflexi a jejich metodám podpory reflektivity u studentů. Ve třetí fázi práce využívá Q metodologii ke zpracování a analýze různých pohledů na reflexi mezi vzdělavateli. Tato metoda, v českém prostředí dosud málo využívaná, umožňuje hlubší zkoumání subjektivních aspektů vzdělávací praxe. Účast 35 vzdělavatelů vedla k identifikaci tří hlavních faktorů: fenomenologického, pragmatického a...
|
|
|
Phenomenological notion of the body and its possible consequences for practice of body-oriented disciplines
Kříž, Petr ; Parry, Silvan James (vedoucí práce) ; Jirásek, Ivo (oponent) ; Hurych, Emanuel (oponent)
Název: Fenomenologické pojetí těla a jeho možné důsledky pro praxi oborů pracujících s tělem Cíle: Tato disertační práce si klade za cíl osvětlit možné promítnutí fenomenologických poznatků o těle do oborů pracujících s tělem. Interpretací klíčových tezí Reného Descartesa, Edmunda Husserla a především Maurice Merleau-Pontyho dochází k postulátu, že vlastní tělo není předmět, nýbrž to, díky čemu vůbec předměty existují jako předměty. Od tohoto fenomenologického postulátu se dále odvíjí hluboká opozice fenomenologického pojetí těla vůči pojetí, z kterého obory pracující s tělem běžně (obvykle však pouze implicitně) vycházejí ve své teorii i praxi. Práce proto předkládá nejen interpretaci některých pozitivních fenomenologických konceptů, nýbrž i interpretaci fenomenologické kritiky fyziologického a psychologického (či psychologizujícího) pojetí těla, stojících na omylech a předsudcích empiristické a intelektualistické tradice západního myšlení. Následně jsou diskutovány možné dopady obojího - jak fenomenologické kritiky, tak fenomenologických konceptů - na praxi oborů pracujících s tělem. Metodologie: Tato disertační práce je filosofickým pojednáním. První část je filosofickou interpretací klíčových autorů, kteří přispěli k fenomenologickému pojetí těla. Jsou-li použity příklady, je to pouze za účelem...
|
|
|
On Changing and Differing Types of Bodies and Their Relationships to Their Souls or/and Minds in Western Culture
Jakešová, Markéta ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Morin, Marie-Eve (oponent) ; Weidtmann, Niels (oponent)
O měnících a odlišujících se typech těl a jejich vztahu k duši a/nebo mysli v západní kultuře Markéta Jakešová Abstrakt: O měnících a odlišujících se typech těl a jejich vztahu k duši a/nebo mysli v západní kultuře je sbírkou volně navazujících kapitol, které odpovídají na otázku, jak učinit Merleau-Pontyho fenomenologii inkluzivnější. První kapitola, věnovaná Jeanu-Lucu Nancymu, slouží jako úvod do tématu alternativních tělesných existencí a otázce duše v těle. V následujících kapitolách je Merleau- Ponty konfrontován s vybranými autory spojenými s Teorií sítí aktérů (ANT). Nejdříve se ve srovnání s Brunem Latourem ukáže, že integrita všech jsoucen a entit (včetně nejprivilegovanějších lidí) není samozřejmostí. Patologie ve Fenomenologii vnímání a pojetí aterosklerózy Annemarie Mol jsou pak použity jako analogie pro podřadné postavení žen v naší společnosti, příčemž čtvrtá kapitola ukazuje zmocňování (empowerment), které z něj může vyrůst, prostřednictvím interpretace románu Pianistka od Elfriede Jelinek. Poslední dvě kapitoly se zaměřují na nekonvenční způsoby intersubjektivity a příbuzenství (kinship) jako způsoby bytí ve světě. Konfrontace s Eduardem Viveirosem de Castro destabilizuje zavedené ontologické kategorie a zároveň se pokouší začlenit alternativní pohledy na svět původních obyvatel (dnešních)...
|
|
|
The phenomenon of the new
Hodec, Markus E. ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Stenger, Georg (oponent) ; Schmiedl-Neuburg, Hilmar (oponent)
Die vorliegende Arbeit am Phänomen des Neuen versteht sich als einleitender Aufbau der Kä- nologie. Damit verfolgt sie zwei Ziele. Einerseits handelt es sich um die Etablierung eines neuen philosophischen Begriffes und einer eigenständigen philosophischen Methode, der Känologie. Andererseits gilt der Hauptumfang dieser Untersuchung der erst beginnenden Problematisie- rung des Phänomens des Neuen. Um die systematische Betrachtung des Neuen vorzunehmen, ist die Arbeit in drei Abschnitte geteilt, die jeweils ein eigenes Teilergebnis hervorbringen. Der erste Abschnitt beschäftigt sich mit der Geschichte des Neuen. Exemplarisch Bezug nehmend auf die ontologische Opposition von Heraklit und Parmenides, weist das Neue sich als Phänomen aus, das präziser behandelt werden kann in Hinblick auf das Werden, anstatt in Hinblick das Sein. Der zweite Abschnitt widmet sich der Methode. Die känologische Methode stützt sich dabei einerseits auf die Dialektik, wie sie von Hegel formuliert und von Adorno weiterentwickelt wird. Anderseits bezieht Känologie Anleihen bei der Methode der Phänomenologie, namentlich der Husserlschen. Aus der gegenseitigen Ergänzung beider Pionierleistungen ergeben sich für die Känologie vier methodologische Hauptelemente: Erste Person Singular, Vom Datum zum Wesen, Das eingeschlossene Dritte und...
|
|
| |
|
|
The problem of language in Husserl and its reception
Gvenetadze, Zura ; Schnell, Alexander (vedoucí práce) ; Flock, Philip (oponent)
Das Ziel des folgenden Beitrags ist es, zu zeigen, welche Probleme Husserls Phänomenologie in Bezug auf die Sprache mit sich bringt. Auf den ersten Blick scheint das Problem der Sprache bei Husserl irrelevant oder uninteressant zu sein, da der Autor selbst die Sprache nie wirklich problematisiert hat. Ich bestehe jedoch darauf, dass ohne eine angemessene Analyse der Sprache einige Schlüsselfragen unbeantwortet bleiben, darunter 1) erkenntnistheoretische Fragen wie die, wie wir etwas in der Sprache erfassen können, 2) das Wesen der Phänomenologie selbst. Wenn natürliche Einstellung in eine phänomenologische umgewandelt wird, stellt sich die Frage, ob oder wie die Sprache umgewandelt wird, und 3) die Konstitution anderer Phänomene - wie Idealität, Geschichte usw. Aufgrund der Weite des Themas habe ich mich entschieden, mich hauptsächlich auf drei Punkte zu konzentrieren - 1) den Einfluss der Sprache auf die Wahrnehmung, 2) die Natur der Sprache selbst und 3) die Fähigkeit, durch die Sprache in die tiefste Tiefe der Subjektivität einzudringen. Diese Themen werden nicht alle ausführlich erörtert, weil es viel mehr Arbeit erfordern würde. Aus diesem Grund habe ich mich entschieden, Husserls Phänomenologie vor dem Hintergrund des Sprachproblems zu verstehen. Das bedeutet, dass die gesamte Erklärung und...
|
host ::
RSS.